Levobřežní přítok Cidliny, potok Javorka, patří
mezi velice pracovité vodní toky. Ač je dlouhý pouze 40 kilometrů, dovedl se na své cestě vypořádat s tak mohutnou překážkou, jako je Hořický hřbet.
Posuďte sami, jakou práci již odvedl mezi Šárovcovou Lhotou a Ostroměří. V tvrdých svrchnokřídových pískovcích vyhloubil údolí zhruba čtyři kilometry dlouhé a 80 až 100 metrů hluboké. Potok odvedl opravdu důkladnou práci. Dokladem je i to, že již od 9. století byl Javorkou srázně opracovaný ostroh na pravém břehu, v blízkosti dnešní Ostroměře, využíván jako součást obranného systému slovanského hradiště.
Mezihořské údolí Javorky od sebe odděluje dvě části zalesněného Hořického hřbetu. Na pravém břehu je to Mlázovický a na levém Hořický chlum. Údolí není široké, kromě Javorky se tu klikatí po jednom břehu silnice a po druhém železnice (z Ostroměře do Nové Paky). Malé části ploché nivy jsou jen v místě větších meandrů. Právě nad jedním z nich, kde Javorka prudce mění směr, je na odlesněné stráni skupina rozhozených chalup osady známé pod jménem Libín. Je to kouzelné, tiché zákoutí, kam jen málokdy zajde někdo, kdo toto místo neznal.
Že to bylo i dříve místo odlehlé, potvrzuje informace z roku 1628. Uvádí se, že tu ve skrytu lesa pálili uhlíři milíře dřeva a vyráběli kolomaz – mazadlo na kola vozů své hořické vrchnosti. Pár chalup tu však bylo už roku 1542, kdy se osada v pramenech uvádí vůbec poprvé.
Pozoruhodnou stavbou v Libíně, zcela odlišnou od ostatních, je bývalý Gregorův hostinec.
Je to patrová, roubená stavba, postavená při cestě v dolní části osady někdy okolo roku 1866. Nechal si ji postavit Ivan Ivanovič Kubišta , jak sám napsal „podle švejcarského mustru“. Kubišta byl milovníkem a propagátorem ruského života a ruské kultury v 19. století. Angažoval se v tomto směru i tak, že se v roce 1867 připojil k F. Palackému a F. L. Riegrovi na jejich tzv. slovanské pouti do Moskvy. Za první světové války byly Kubištovo stavení a hlavně samotný Libín uznány za tak odlehlé a tedy bezpečné, že tu byly ukryty některé důležité listiny 
T. G. Masaryka.
Libínem procházejí dvě turistické stezky, orientované podle směru základních světových stran. Červená mezi Konecchlumím a Hořicemi, zelená mezi Lázněmi Bělohrad a Ostroměří. Těsně pod Libínem při nich stojí velký pískovcový pomník A. Jiráska z roku 1921. Je dílem významného českého sochaře Jana Štursy.
